Správné měření - návaznost na národní normu vysvětlena stručně a výstižně.
Fyzikální měření jsou stále přesnější a měřicí senzory a celé měřicí řetězce jsou stále přesnější. V této souvislosti hraje metrologie jako "věda o měření a jeho aplikacích" rozhodující roli, protože specifikuje nezbytné postupy a procesy pro zajištění celosvětové srovnatelnosti výsledků měření. Takže Newton je vždy Newton, ať už se síla měří kdekoli na světě.
Různé úrovně "metrologického trychtýře" představují různé metrologické úrovně. Čím hlouběji do trychtýře se dostanete, tím menší je nejistota měření a současně se zvyšuje přesnost:
- Měřicí zařízení, např. snímače síly nebo momentu s připojenou tenzometrickou měřicí elektronikou a přesností 0,5 ... 1 %.
- Pracovní standard, např. jako snímač síly nebo točivého momentu s přesnou měřicí elektronikou, přesnost: 0,05 ... 0,02 %.
- Referenční standard, např. jako kalibrační přístroj s přesností 100 ... 500 ppm
- Národní standard, jako kalibrační stroj síly nebo krouticího momentu s přesností 10...100 ppm
Na konci metrologického tunelu je naměřená hodnota určena co nejpřesněji.
Termínem návaznost se označuje proces, při kterém se hodnoty zobrazené měřicím přístrojem porovnávají v jednom nebo více stupních s národní normou pro příslušnou měřenou veličinu - v našem případě sílu nebo krouticí moment. Za tímto účelem se stanoví a zdokumentuje odchylka naměřených hodnot.
Měřicí přístroje, například snímače síly nebo krouticího momentu GTM s připojenou měřicí elektronikou, které je třeba pravidelně kalibrovat, jsou umístěny v nejvyšší úrovni "metrologie" trychtýře, a jsou tak závislé na metrologické zpětné vazbě všech úrovní níže.
Snímače síly a krouticího momentu úrovně "měřicí přístroje" jsou kalibrovány podle pracovních nebo výrobních etalonů. Kalibrace snímačů ve zkušebních strojích a systémech se obvykle musí provádět na místě, protože snímače jsou trvale instalovány a musí být testovány s ohledem na podmínky instalace. Za tímto účelem jsou v těchto strojích namísto zkušebních objektů instalovány pracovní nebo tovární etalony tak, aby silový tok probíhal přímo přes ně.
Zatížení silou nebo krouticím momentem je prováděno stacionárními měřicími zařízeními s přímým zatížením nebo (u velkých zatížení) nepřímo přes páku. Zatížení je pak generováno tíhou zatěžovacích těles v gravitačním poli Země.
Akreditované kalibrační laboratoře, jako je GTM, poskytují referenční etalony se stacionárními referenčními etalonovými měřicími přístroji jako další metrologický stupeň v nálevce, které se kalibrují porovnáním s národním etalonem. Zde se kalibrují především přenosné pracovní nebo firemní etalony, ale také snímače, které lze za tímto účelem vyjmout a přepravovat.
Nejvyššími vnitrostátními orgány jsou národní metrologické instituty (NMI). Národní etalon pro sílu a krouticí moment představuje správnou hodnotu s největší možnou přesností v současnosti.
